Malé zamyšlení k článku v RC Revue s názvem „Co myslíte – mělo by se to zakázat?“

S úžasem jsem si přečetl článek, který vyšel v časopisu RC Revue 1/2014 ohledně použití „stabilizačních systémů s gyry“. Nejprve jsem v rychlosti proběhl očima celý článek. Nikde není ani slůvkem zmíněna žádná z oficiálních kategorií rádiem řízených akrobatických modelů a tak jsem se v klidu věnoval dalšímu obsahu časopisu. Po čase jsem se ale k článku vrátil. Těžko říct, co vlastně autor článku chce řešit. Některé rekreační modely se stabilizačními systémy už dávno létají a osobně nevidím důvod zde něco zakazovat, za předpokladu dodržení logických bezpečnostních zásad. Pokud by ale článek měl rozpoutat debatu nad použitím stabilizačních systémů v oficiálních kategoriích akrobatů (což naznačuje pasáž o argumentech zastánců zákazu), potom dovolte několik postřehů k F3M:

1. Ve Sportovním řádu FAI jsou v této věci pro kategorii F3M platné obecné charakteristiky, popsané v kapitole 5.1.2. Podle mého názoru je použití stabilizačních systémů už teď jasně zakázáno a myslím, že není třeba se k tomu vracet.
2. V současné době se u obřích akrobatů F3M používá několik osvědčených schémat zapojení palubního systému – ať již s použitím různých power-boxů a nebo bez nich.  Používají se vesměs tovární výrobky, ke kterým není problém předložit tovární manuál a přesvědčit se, že zařízení neobsahuje žádné stabilizační zařízení. Určitě neplatí argument o složitosti technických přejímek. Technická přejímka by se naopak při povolení stabilizačních systémů zkomplikovala, protože nikdo nedokáže předvídat vývoj těchto systémů. Už dnes jsou za několik desítek dolarů k sehnání systémy pro X-koptéry, kde kromě stabilizace ve 3 osách lze při použití GPS modulů naprogramovat celou dráhu letu včetně měnící se výškové hladiny a přistání. Jistě není technicky nemožné vyrobit systém, který zaletí celou akrobatickou sestavu místo pilota. Úsměvná je představa, jak by třeba někdy v budoucnosti vypadala na soutěži hodina před zahájením tajných sestav – tvrdá práce týmů programátorů :-)
3. Argument o dostupnosti stabilizačních zařízení mi připadne jako ještě více zvrácený. Neznám nikoho, kdo by si dobrovolně nainstaloval do obřího akrobatu v ceně osobního automobilu přijímač z Hobbykingu za 400 Kč. Pro tyto modely by určitě šlo použít některá řešení, která se občas využívají u JET modelů a nesoutěžních velkých maket, avšak v úplně jiné cenové relaci…
4. Kdo viděl někdy na soutěži F3M, jak dokonale létá několik špičkových pilotů povinné sestavy, určitě nezávidí bodovačům jejich práci. Rozdíly jsou naprosto minimální a to i v nepříznivých letových podmínkách. Jaký smysl by mělo v této situaci povolení stabilizačních systémů?
5. Trošku mne udivuje, že v době, kdy piloti F3M díky liknavosti CIAM FAI ještě ani neví, jakou povinnou sestavu letos budou létat,  se budou činovníci na plenárním zasedání CIAM FAI zabývat takto veledůležitým „gordickým uzlem“.

Ing. Vladimír Ochotný